|
|
Grafika českého informelu
Krtička, Jiří ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Michálek, Ondřej (oponent) ; Nešlehová, Mahulena (oponent)
Grafika českého informelu Autor: Jiří Krtička Anotace Práce se komplexně zabývá grafikou českého informelu: zkoumá její zdroje, principy a témata, hodnotí osobní přínos jednotlivých tvůrců a analyzuje techniku strukturální grafiky. První umělecká díla v informálním stylu v Čechách vytvořil v době druhé světové války Josef Istler, který náleží k evropským protagonistům neformální abstrakce. V poválečných letech se Istler zabýval převážně malbou a monotypem. Vůdčí osobností české informální grafiky se proto stal Vladimír Boudník, který svůj umělecký program, formulovaný ve dvou manifestech explosionalismu z roku 1949, rozvíjel s obdivuhodnou důsledností až do konce života. Cestou k naplnění tohoto programu se staly inovativní postupy tzv. strukturální grafiky, vyvíjené Boudníkem od poloviny padesátých let. Dílo Vladimíra Boudníka silně ovlivnilo celou generaci českých umělců a podstatně napomohlo k tomu, že umění informelu se v Československu prosadilo i přes ideologický odpor komunistického režimu a dosáhlo v celoevropském srovnání vynikajících kvalit. Technika strukturální grafiky, rozvíjená početnými Boudníkovými následovníky, se stala originálním českým přínosem světovému umění. Klíčová slova informel, abstraktní expresionismus, česká grafika, strukturální grafika, Vladimír Boudník, explosionalismus
|
|
|
Grafika českého informelu
Krtička, Jiří ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Michálek, Ondřej (oponent) ; Nešlehová, Mahulena (oponent)
Grafika českého informelu Autor: Jiří Krtička Anotace Práce se komplexně zabývá grafikou českého informelu: zkoumá její zdroje, principy a témata, hodnotí osobní přínos jednotlivých tvůrců a analyzuje techniku strukturální grafiky. První umělecká díla v informálním stylu v Čechách vytvořil v době druhé světové války Josef Istler, který náleží k evropským protagonistům neformální abstrakce. V poválečných letech se Istler zabýval převážně malbou a monotypem. Vůdčí osobností české informální grafiky se proto stal Vladimír Boudník, který svůj umělecký program, formulovaný ve dvou manifestech explosionalismu z roku 1949, rozvíjel s obdivuhodnou důsledností až do konce života. Cestou k naplnění tohoto programu se staly inovativní postupy tzv. strukturální grafiky, vyvíjené Boudníkem od poloviny padesátých let. Dílo Vladimíra Boudníka silně ovlivnilo celou generaci českých umělců a podstatně napomohlo k tomu, že umění informelu se v Československu prosadilo i přes ideologický odpor komunistického režimu a dosáhlo v celoevropském srovnání vynikajících kvalit. Technika strukturální grafiky, rozvíjená početnými Boudníkovými následovníky, se stala originálním českým přínosem světovému umění. Klíčová slova informel, abstraktní expresionismus, česká grafika, strukturální grafika, Vladimír Boudník, explosionalismus
|
|
|
Monotyp - mezní typ grafické techniky
JIRKALOVÁ, Iveta
Hlavním tématem této teoreticko-praktické práce je mezní typ grafické techniky monotyp. Problematika monotypu je zde zaměřena na historický vývoj této techniky a její metody, přičemž je čtenář nejprve obeznámen s její obecnou charakteristikou. Teoretická část si klade za cíl jednak podat čtenářům ucelené informace o této technice, jednak zjistit, zda je na monotyp pohlíženo spíše jako na techniku malířskou či grafickou, a které období bylo pro monotyp nejstěžejnější. Praktická část práce je věnována tvorbě autorské knihy na téma chaos, za využití inspiračních zdrojů techniky monotypu, za účelem prohloubení poznatků o této technice.
|
|
|
Myšlení a hodnoty tří uměleckých generací české avantgardy (1919-1989)
Bulíček, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Tato práce si klade za cíl provést diskursivní komparaci tří generací (1918 - 1989) uměleckých teoretiku a poukázat tak na jejich podobnost. Konkrétně jsou to hlavní osobnosti a mluvčí české umělecké avantgardy a undergroundu, jimiž jsou Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák a Ivan Martin Jirous. Tato práce analyzuje interpretační modely obsažené v manifestech a manifestačních textech (2. kapitola) a rekonstrukce prožívání a zakoušení avantgard založené na historické práci s prameny osobní povahy (3. kapitola). Výsledkem této analýzy je popis rozdílů a (dynamiky) vývoje avantgard, ale především charakteristika avantgardního a undergroundového mentálního světa. Z analýzy vyplývá, že umělecká avantgarda (Teige) i underground (Jirous, Knížák), stejně jako druhá generace stojící na pomezí avantgardy a undergroundu (Boudník, Bondy) vykazují velkou podobnost s mnoha společnými rysy. Jednotlivé rysy společné avantgardě i undergroundu jsou shrnuty v závěru práce. Klíčová slova avantgarda, underground, české umění, manifest, prožitek, Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák, Ivan Martin Jirous
|
|
|
Zdi
FIŠAROVÁ, Zdeňka
Tato diplomová práce s názvem Zdi se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se snažím objasnit život Vladimíra Boudníka, přibližuji jeho tvorbu a popisuji techniky, které vymýšlel a zabýval se jimi. Dále pak hledám podobnost jeho způsobů tvorby s určitými typy umění, které se objevili až o desetiletí později, včetně jejich hlavních představitelů. Zmiňuji některé české i světové umělce, kteří se inspirovali podobně jako Vladimír Boudník. Praktická část obsahuje cyklus digitálně upravených grafik. Kdy hlavním inspiračním zdrojem mi byla myšlenka explosionalismu a tvorba z poslední etapy Boudníkova života. V diplomové práci popisuji průběh celého vzniku digitálních grafik.
|
host ::
RSS.